Otázka pro Samu

Dne 12. března měl vstoupit do kinodistribuce snímek Pro Samu, jenž měl předpremiéru na právě přerušeném festivalu Jeden svět. Vzhledem k aktuálním bezpečnostním opatřením a uzavírce velké části kin byla kinopremiéra odložena na neurčito a snímek je od 12. března do 22. března ke zhlédnutí na portálu DAFilms v exkluzivní online premiéře. Na dok.revue přinášíme úvahu Janise Prášila, který tento film klade do souvislosti s knihou Otázka viny Karla Jasperse.

Z filmu Pro Samu. Foto Artcam Films

Obrazy migrace ukazují, jak lidé utíkají ze své země. Na Oscara nominovaný dokument Pro Samu si klade opačnou otázku. Ptá se, co nutí lidi zůstat ve válečné zóně. Šestadvacetiletá novinářka Waad Al-Kateab zachytila v průběhu let 2012 až 2016 život v syrském Aleppu od protestů proti režimu Bašára al-Asada po obléhání a bombardování ruskými letouny. Natočila apokalyptickou krajinu zničeného města a zraněných či mrtvých mužů, žen a dětí. V těchto drásavých válečných kulisách vykvétá nepravděpodobný příběh její lásky k doktoru Hamzovi a jejich rodinného štěstí.

Spolurežisér Edward Watts pomohl syrské novinářce, aktivistce a filmařce nalézt konečný tvar díla, v němž kombinuje válečnou a soukromou linii. V emotivním kontrapunktu zachycuje život uprostřed destrukce. Vytrvalost, vůli a odvahu tváří v tvář zoufalství, bolesti a strachu. Osobní životní události Al-Kateab jako láska, svatba, těhotenství nebo narození první dcery Samy, které je snímek věnován, rozšiřují válečný deník o intimní rozměr rodinného videa.
 

Z filmu Pro Samu. Foto Artcam Films
 

Pro Samu nemá jen dokumentační rozměr, který ukazuje, jak stát útočí na vlastní občany. Jsme svědky toho, jak se civilisté v ruinách města snaží přežít, jak zakládají nemocnice, zachraňují uprostřed zabíjení. Odmítnutí odejít z domovů a rozhodnutí riskovat vlastní životy i životy vlastních dětí je gestem nenásilného odporu. Snímek má však ještě další výraznou rovinu, a to rovinu zpovědi. „Budou nás obviňovat, že jsme Aleppo opustili, nebo že jsme zůstali?“ ptá se Al-Kateab sama sebe na to, jaký postoj k jejím rozhodnutím a činům zaujmou budoucí generace. Není si jistá, zda někdo pochopí, proč zůstala i se svou malou dcerou uprostřed války. Její rozhodnutí, které lze stěží vysvětlit jen jako formu odporu proti režimu, dobře odůvodňuje Karl Jaspers ve své knize Otázka viny1).

Do mocenských poměrů se podle Jasperse rodíme. Nemůžeme se jim nijak vyhnout, ale máme možnost je svým jednáním ovlivňovat. Politická a společenská situace se stává součástí naší odpovědnosti. Německý filozof a lékař rozpoznává čtyři druhy viny. Kriminální vina se vztahuje na porušení zákonů a politická vina na odpovědnost za vlastní vládu a její rozhodnutí. Nás však v souvislosti se snímkem Pro Samu zajímá vina morální a metafyzická. Pokud Jaspers píše o vině, píše také o pocitu odpovědnosti. Právě ten vysvětluje odhodlání hrdinky, která cítí morální odpovědnost za stav světa, do něhož přivedla svoje dítě a ve kterém bude její dcera žít. Cítí také metafyzickou odpovědnost za existenci bezpráví, jež se děje v její přítomnosti a za jejího vědomí jiným lidem. Hlavním jmenovatelem tohoto typu odpovědnosti je solidarita.
 

Z filmu Pro Samu. Foto Artcam Films

 

Až Sama vyroste a bude se ptát na první roky svého života, stěží nalezne správnou odpověď. Neexistuje správné řešení dilematu, zda zůstat, nebo odejít, stejně jako nelze rozhodnout, jestli je přednější svoboda, nebo život. Dělítkem mezi těmi, kteří odešli, a těmi, kteří zůstali, je pocit odpovědnosti, jenž může být někdy silnější než pud sebezáchovy.


Poznámky:

1)  JASPERS, Karl. Otázka viny: Příspěvek k německé otázce. Praha: Academia, 2019.

Festival Jeden svět přesouvá některé své filmy do online kina DAFilms.cz! Vzhledem k aktuální situaci a nařízením bezpečnostní rady státu byl Jeden svět nucen přerušit probíhající mezinárodní festival. Organizátoři se však spolu s portálem DAFilms rozhodli zpřístupnit vybrané festivalové filmy online. Více na https://www.jedensvet.cz/2020/jeden-svet-u-vas-doma





more articles of the thematic supplement:


Dvacet dva kilogramů solidarityRadim Procházka píše o debatě s Olegem Sencovem, která proběhla 5. března na FAMU. Do Prahy přijel tento ukrajinský režisér a bojovník proti anexi Krymu jako host festivalu Jeden svět.


Zvířecí hologramy ožívají v mrtvém leseS Ionou McEwan o Oživlém muzeu s Davidem Attenboroughem


Raději realitu čtu, než ji kážuRozhovor s dokumentaristkou Gretou Stocklassou o jejím celovečerním debutu Kiruna – překrásný nový svět, který dnes promítá festival Jeden svět


Jak nemluvit jazykem apokalypsy?Dokumentaristka a publicistka Apolena Rychlíková přibližuje svůj dokument Češi jsou výborní houbaři, jehož název odkazuje na známou báseň Milana Kozelky. Nový film Apoleny Rychlíkové bude součástí šesté série Českého žurnálu a jeho premiéra proběhne na festivalu Jeden svět.


Psí láskaRežisérku Lindu Kallistovou Jablonskou vždy zajímali lidé, kteří jdou za hranice svých možností. Oslovila ji proto životní cesta české musherky Jany Henychové, která nejraději tráví čas o samotě za polárním kruhem, jen se psím spřežením. Dokument Psí láska, který má premiéru na letošním festivalu Jeden svět, může být podle režisérky inspirací pro ty, kteří se bojí žít svůj sen. Pro dok.revue přibližuje vznik svého nového dokumentu.


Žal jako spouštěč proměnyDokumentaristka Andrea Culková píše pro dok.revue o svém novém filmu Žal žen, který má premiéru v rámci festivalu Jeden svět. Žal žen se podle ní sice dotýká klimatické změny, ale není o statistikách ani teplotních stupních, nýbrž o emocích. Culková v něm ukazuje, jak silné emoce spojené s environmentální krizí vytvářejí z lidí nové aktivistky a aktivisty.


Dok.revue speciál Jednoho světaDnes večer začíná 22. ročník Festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět a dok.revue bude při tom.