Cesta k filmu Efekt Vašulka

Islandská režisérka Hrafnhildur Gunnarsdóttir popisuje pro dok.revue, jak vznikal její celovečerní dokument Efekt Vašulka o zakladatelích světového videoartu, manželech Steině a Woodym Vašulkových. Snímek s českou koprodukcí má v Ji.hlavě svou mezinárodní premiéru. Promítne se dnes od 18 hodin v kině Dělnický dům.

Steina a Woody Vašulkovi

V roce 2013 jsem se během cesty z Denveru do San Francisca rozhodla navštívit v Santa Fe v Novém Mexiku své bývalé učitele a dlouholeté přátele, manžele Steinu a Woodyho Vašulkovi. V jejich domě panoval v té době ještě větší chaos, než obvykle, protože začali archivovat svou bohatou sbírku videa. Steina ve studiu přetáčela a přehrávala staré videopásky a často také čistila videopřehrávače, protože některé už nebyly moc kvalitní. Woody byl přilepený k obrazovce počítače a vytvářel katalog jejich děl a přemýšlel, jak je všechny utřídit. Vašulkovi se dohodli s Coloradskou státní univerzitou, že jim pomůže převést jejich obrovský archiv z analogu na digitál. Kamarád Windham, který u nich občas přespával na podlaze v kuchyni, zastupoval coloradskou univerzitu a všechny jejich nahrávky digitalizoval. 

V té době bojovali Vašulkovi s nedostatkem prostředků. Představa stáří v Americe bez našetřených úspor či slušného důchodu není nijak lákavá. Vnímala jsem, jak se pro ně s přicházejícím stářím život mění, a napadlo mě, že o této fázi jejich života natočím film, protože si uvědomuji, jak svou tvorbou ovlivnili umělecký svět i že se na jejich přínos dnes už zapomíná. Také jsem vnímala, že se dostali do finančních problémů. Kladla jsem si otázku, jak přežijí další roky? Steina se mi svěřila, že se jim lidé přestali zhruba po roce 2000 ozývat a že se na ně už zapomnělo, navzdory tomu, jak ovlivnili světový videoart. Jde o uměleckou formu, která nyní zažívá svou další renesanci. Přišlo mi dobré je v takové životní etapě natáčet a čekat, co se stane.
 

Steina a Woody Vašulkovi
 

O rok později jsem se vrátila s penězi z grantu, který jsem získala na vývoj scénáře z Islandského filmového centra, a vzala jsem si s sebou samozřejmě kameru a zvukaře Árniho Benediktssona, známého z hudební skupiny Sugarcubes. Když jsem ho představila Steině, nasadila pátravý pohled a zeptala se ho, z jakého je klanu. Ukázalo se totiž, že se před padesáti lety potkali v emigraci a jeho rodiče znali její rodiče. 

Znala jsem mnohem lépe dílo Steiny, než Woodyho. Brzy mi však došlo, že nebude snadné natáčet film o Vašulkových, protože jde o dvě rozdílné osobnosti, které  náhodou tvořili duo. Musela jsem zmapovat předchozí život každého z nich, aby pro mě a pro můj film jejich příběh dával smysl. Steina přitom pochází z Islandu a Woody Bohuslav Vašulka z Moravy. Ačkoliv podstatnou část svého díla vytvořili v Americe, kde žijí od roku 1964, přišlo mi důležité zjistit, odkud pocházejí, protože to ozřejmí jejich další život a zakladatelskou práci na poli videoartu. Natočili jsme s nimi toho jara za dva týdny skvělý materiál – ostatně čas strávený v jejich společnosti není nikdy marný, a ačkoliv jim táhne na osmdesátku a mají hluboko do kapsy, jsou stále velmi aktivní. 

Když jsem se vrátila zpátky na Island, rozhodla jsem se, že nechci tento film produkovat sama, a obrátila jsem se na dlouholetou kolegyni Margrét Jónasdóttir, která patří mezi nejzkušenější islandské producenty. Žádala jsem ji o spolupráci už rok a půl předtím, ale teprve když jsem jí ukázala natočený materiál, tak se rozhodla do toho jít. Její společnost Sagafilm se stala koproducentem snímku a začali jsme se účastnit různých fór a snažili se získat finance. Když jsme film prezentovali na HotDocs v Kanadě, řekli nám: „Skvělý projekt, velmi zajímaví protagonisté, držíme vám palce!“ Neměli příliš zájem podporovat artové filmy lidí, které nepovažovali za příliš známé. V Torontu jsme však poznali zástupce České televize a především producenta Radima Procházku. Když jsme se s ním spojili, bylo jasné, že můžeme společně vytvořit zajímavý mezinárodní dokument.
 

Steina a Woody Vašulkovi
 

A proč dnes točit o Vašulkových? I nyní ve svých osmdesáti letech jsou zajímaví pro současnou generaci internetu a Youtube. Jsou považováni za prarodiče videoartu. Simon Klose, náš švédský producent, z nich byl nadšený a nazval je „důchodci a hackery“. Video bylo ve své době revolučním médiem, mělo umožnit masám sledovat filmy. Vašulkovi ho však posunuli zcela jiným směrem, zajímali se o médium jako takové a pomohli formovat nový svět. Měli jsme štěstí, že jsme je měli možnost natáčet. Zaznamenávali jsme čtyři roky jejich života, kdy na ně umělecký svět už pozapomněl, a snažili jsme se přispět k tomu, aby je umělecký svět znovuobjevil a znovuocenil dřív, než bude pozdě. 





more articles from a section:  New release

dok.revueVěčný Jožo aneb Jak jsem potkal hvězduDokumentarista Jan Gogola ml. popisuje okolnosti vzniku svého nového filmu Věčný Jožo aneb Jak jsem potkal hvězdu, situačního portrétu slovenského zpěváka Joža Ráže ze skupiny Elán. Gogola se v otevřených situacích pokouší zjistit, jestli otevřenosti písní Elánu a Rážova hlasu odpovídá jeho otevřenost mentální. Texty Elánu se zároveň stávají kurzivou psaným rámcem tohoto hravého a přitom metafyzického setkání dokumentaristy se slovenským zpěvákem. „Mám za to, že ‚proti‘ může být cestou k ‚pro‘,“ zakončuje příběh svého filmu Gogola.Jan Gogola ml.
dok.revueKdo se se mnou zatočíStudentka Katedry animované tvorby na FAMU Adéla Križovenská přibližuje vznik svého krátkého animovaného dokumentu Kdo se se mnou zatočí, který je součástí celovečerního pásma toho nejlepšího ze současných studentských animovaných filmů s názvem FAMU v kině 01, jenž je od 20. srpna v českých kinech.
dok.revueVěci mohou být i jinakJak se natáčel vnitřní portrét Jaroslava Duška s názvem Zrcadlení tmy?
dok.revueKrajina poslů smrti i taškářůDokumentaristka Květa Přibylová přibližuje práci na svém experimentálním snímku Země havrana z archy, který vybrali organizátoři nyonské přehlídky Visions du Réel do své online mediatéky, jež je pro filmové profesionály přístupná do 2. května na webu festivalu.
dok.revueM E Z E R Y PAMĚTINora Štrbová přibližuje svůj nový animovaný dokument M E Z E R Y (S P A C E S), ve kterém zpracovává osobní zkušenost se ztrátou paměti svého bratra. Snímek do 24. dubna uvádí online letošní ročník festivalu Visions du Réel.
dok.revueStopy Jedličkovy krajinyDokumentarista Petr Záruba přibližuje svůj nový film Jan Jedlička: Stopy krajiny o malíři Janu Jedličkovi. Snímek bude uveden na letošním ročníku festivalu Visions du Réel.
dok.revueKlavír je příliš těžkýEliška Cílková přibližuje svůj nový dokument Pripjať Piano, v němž pátrala po opuštěných klavírech i vzpomínkách v uzavřené zóně dávné černobylské tragédie. Snímek je od 17. do 24. dubna k vidění online v rámci letošního ročníku festivalu Visions du Réel.
dok.revueVlci jako hrozba, nebo přirozenost?Dokumentarista Martin Páv představuje svůj nový film Vlci na hranicích o vztahu lidí na Broumovsku k vlkům, vracejícím se na toto území. Film klade zásadní otázky o vztahu člověka a přírody – do jaké míry máme potřebu mít život pod kontrolou a do jaké míry jsme ochotni zahrnout do svých životů nepředvídatelnost ve světě, který nepatří jenom nám? Snímek bude 1. května k vidění online v rámci letošního ročníku festivalu Visions du Réel, a to v sekci Grand Angle.
dok.revueJak nemluvit jazykem apokalypsy?Dokumentaristka a publicistka Apolena Rychlíková přibližuje svůj dokument Češi jsou výborní houbaři, jehož název odkazuje na známou báseň Milana Kozelky. Nový film Apoleny Rychlíkové bude součástí šesté série Českého žurnálu a jeho premiéra proběhne na festivalu Jeden svět.
dok.revueJak jsem potkala losyHana Nováková o losech, lidech a filmech, co potřebují čas. Amoosed.

starší články

F2.19DOK.REVUE
26. 10. 2019


from current issue:

New releaseOn Adultery as Mirror of Our Own SelvesBarbora Jíchová Tyson, a visual artist, who has been living in America for seventeen years, has finished her first feature film Talking About Adultery this year. According to the author, the film is an essayistic collage and represents a perspective on humanity, which holds the mirror up to us all.Barbora Jíchová TysonNew releaseHavel Speaking, Can You Hear Me?What were the two last years in the life of former dissident, ex-president Václav Havel like? How did he reflect on the fact that he was gradually leaving this world? Documentarian Petr Jančárek talks about his upcoming documentary film capturing the final stretch of Havel’s, life, the rough cut of which was shown at the Ji.hlava IDFF in the Studio 89 section marking this year’s anniversary of the so-called Velvet Revolution.Petr JančárekThemeEmerging Czech female documentariansIs there a new tide of emerging female documentarians in Czech cinema? What’s fascinating about the work of Czech female filmmakers like Johana Ožvold, Greta Stocklassa or Viera Čákany?Will TizardSportHow to Teach Documentary FilmmakingThis year’s Ji.hlava IDFF offered a panel discussion on how documentary filmmaking is taught in Visegrad countries. Methods used to teach documentary filmmaking in different V4 countries were discussed by lecturers from selected schools. Vít Janeček introduced documentary courses at Prague’s FAMU, Attila Kékesi represented Hungarian University of Theatre and Film Arts in Budapest, Viera Čákanyová talked about study programmes at Slovak Academy of Performing Arts in Bratislava – VSMU, and Maria Zmarz-Koczanowicz discussed documentary education at National Film School in Lodz. What emerged from their fruitful discussion? Vít Janeček, Kamila Boháčková, Maria Zmarz-Koczanowicz, Attila Kékesi, Peter KerekesPoemThe reanimation of Mr. PuiuKhavn De La CruzReviewA Place to Take a BreathThe film journalist Janis Prášil compares two documentary portraits of this year – Forman vs. Forman and Jiří Suchý: Tackling Life with Ease on his blog.Janis PrášilReview Music as a Lag Between Death and InfinityJanis Prášil ruminates on Solo – this year´s winner of Ji.hlava Czech Joy section – which comes to cinemas. Did the picture succeed in depicting the inner world, so hard to portray, of a mentally ill musician? And what if it is the illness itself which enables people to take a look into the grievous core of being?Janis PrášilReviewOn Sounds by ImageThe film journalist Antonín Tesař writes about the new film The Sound Is Innocent directed by Johana Ožvold.Antonín TesařInterviewGreta Stoklassa: I Read Rather than Preach the RealityAn interview with the director Greta StoklassaKamila BoháčkováInterviewTo Surprise MyselfWhile the main competition at the International Karlovy Vary Film Festival does not feature any Czech title, the festival’s documentary section has one Czech film to offer: A documentary road movie by Martin Mareček entitled Over the Hills exploring the relationship between a father and a son, as well as the distance that separates us from others. Unlike his previous socially engaged films, the latest title provides a personal and intimate insight. But as Martin Mareček put it in his interview for dok.revue – what is intimate is universal. Marek Hovorka, Petr Kubica, Kamila BoháčkováInterviewKarel Vachek: Films Just Have to Make You Laugh!One of the most original Czech filmmakers Karel Vachek made his ninth film novel called Communism and the Net or the End of Representative Democracy. Fifty years after Prague Spring and thirty years after the Velvet Revolution, Karel Vachek “with his inner laughter” looks back on the evolution of our society and predicts a transformation to direct democracy based on the possibilities of the internet that will allow for the engagement of the whole mankind without the need of representatives. His film Communism will be screened at the beginning of next year at the International Film festival Rotterdam.Kamila BoháčkováIntroductionCzech docs of the year 2019Welcome at the English double issue of dok.revue 2019. This winter issue looks back upon the Czech documentary scene in the year 2019 and serves as an annual book of the most (internationally) interesting Czech documentaries and articles about them at dok.revue.Kamila Boháčkovávideo dok.revueMasterclass: Sergej Dvorcevoj23rd Ji.hlava International Documentary Film Festival