Kdo se se mnou zatočí

Studentka Katedry animované tvorby na FAMU Adéla Križovenská přibližuje vznik svého krátkého animovaného dokumentu Kdo se se mnou zatočí, který je součástí celovečerního pásma toho nejlepšího ze současných studentských animovaných filmů s názvem FAMU v kině 01, jenž je od 20. srpna v českých kinech.

Z filmu Kdo se se mnou zatočí. Foto archiv autorky

Modrají se poměnečky, zelená se klokočí. Kdo se se mnou v tom kolečku, kdo se se mnou zatočí?

Zadaním bolo vytvoriť animovaný dokument na tému revolúcia. Rada priznávam pôvodné školské zadanie, pretože sama, bez nejakého postrčenia, by som k podobnému námetu zrejme nedošla. Vrámci útrpného hľadania vhodnej témy mi jedna blízka osoba poradila rozpracovanie problematiky detských domovov. Po krátkom skúmaní stránok domovov na internete a čítania príbehov som si so zlomeným srdcom povedala, že to je tá téma. Do tvorby som sa vrhla s hlavou plnou naivných predstáv. Skutočná podstata dokumentu sa odhaľovala sama – postupne a organicky. Tak ako aj samotný scenár a vizuál.
 

Z filmu Kdo se se mnou zatočí. Foto archiv autorky

Film si to nakoniec aj tak vyprosí sám

Mojou pôvodnou myšlienkou bolo opísať pozitívnu revolúciu vo svete ústavnej starostlivosti. Ako nezainteresovanej osobe sa mi vždy zdalo, že aspoň z materiálnej stránky sú domovy vybavené čím ďalej tým lepšie. Po pár stretnutiach s Petrou Kačírkovou, aktívne pôsobiacou v tejto oblasti, sa môj obzor začal rozširovať a uberať úplne opačným smerom. Nasledovali stretnutia, pri ktorých som nahrala rozhovor s Michalom Ďorďom, ktorý pôsobí v nadácii Vteřina poté a s Júliou Kochovou, ktorá pôsobí napríklad v organizácii Dobrá rodina. Keďže som stále plávala len na povrchu problému, moje otázky sa mi zdali roztrasené a naivné. Ich výpovede boli však viac než uspokojivé a určili tak ďalší smer filmu. Pôvodné predstavy tvorby sa nakoniec úplne líšili od reality. Chcela som viac výpovedí z viacerých uhlov pohľadu. Konfrontovať názory ľudí pracujúcich v domovoch, ľudí z ministerstiev zodpovedných za financovanie a tiež detí. Keďže táto téma je hodná rozhodne väčšieho formátu, bolo obrovskou výzvou z hodiny nahrávok vybrať len tých krátkych 5 minút. Nestihla som sa dostať k žiadnemu osobnému stretnutiu v nejakom domove a ani k deťom. Nakoniec to bolo vlastne dobré, pretože s väčším množstvom materiálu by to bolo ešte ťažšie. Stále mi tam však chýbal nejaký hlas detí, tak som to nakoniec vyriešila piesňou z knihy Jarní říkanky, ktorú mi kamaráti zo štúdia Versus pomohli zhudobniť.

Aby obraz neprekričal zvuk

Počas procesu strihu audia som sa snažila nájsť to správne vizuálne riešenie. Vznikli tak 3 storyboardy, 2 animatiky a hromada výtvarných návrhov. Časový tlak a neznámo, ktoré pre mňa forma dokumentu predstavovala, ma neúprosne naháňali a tlačili k stene mojich schopností. V týchto momentoch ma hnala túžba ponúknuť ľuďom aspoň letmý pohľad za záves mylných predstáv. Po neúspešných scénaroch a skicách som si spomenula na autora menom Boris Labbe, ktorý sa stal mojou hlavnou vizuálnou inšpiráciou. Celá finálna koncepcia vznikla jedného dňa v mojej obľúbenej kaviarni za zvuku hudby Sigura Rosa, ktorý udával náladu tejto jemne depresívnej a vážnej téme.


Z filmu Kdo se se mnou zatočí. Foto archiv autorky
 

Finálna verzia animatiku pozostávala z minimu pohybu, hromady popiskov a šípok. Ondřej Vomočil je úžasný zvukár, ktorý dokázal pochopiť poznámky ako: pocit rannej hmly a jaskynná samota. Finálnu animáciu som vkladala do takmer hotového zvuku. Technická stránka pozostáva z veľkej časti z rotoskopie 3D modelov, rúk či vodnej hladiny. Problematika rotoskopie je na poli animácie večne otvorenou debatou. Ja som za každú formu, ktorá šetrí čas a slúži k uskutočneniu myšlienky. Samotná animácia bola veľmi “nobrain” procesom fázovania animatiku a prekresľovania 3D modelov. V porovnaní s procesom vymýšľania je to pre mňa vždy odmenou.

Štvorcový, takmer vertikálny formát som zvolila z dôvodu pocitu uzavretosti či uzamknutosti v jednom z trezorov, ktoré sa vo filme opakujú. Širokouhlý je iba začiatok s deťmi spievajúcimi veselú pieseeň. Kľúčovými prvkami sú skrinky symbolizujúce odloženie, uzamknutie, nepotrebnosť, hromadnosť a samotu. Kľúče ako cesta k poznaniu, pomoci a k slobode. Vlna ako prvok ukazujúci bezmocnosť. Takmer statickými scénami som využívala slobodu obrazu – chvíľu sa nikam neponáhľať a nechať diváka sústrediť sa priamo na výpovede.


Z filmu Kdo se se mnou zatočí. Foto archiv autorky
 

Posolstvo tohto malého filmu vnímam hlavne ako svoju vlastnú zmenu myslenia v tejto oblasti, a túžbu sa tomu v budúcnosti ešte nejak venovať. Takisto verím, že dokáže prehovárať k širšej verejnosti, nie len k festivalovým divákom.





more articles from a section:  New release

dok.revueJde o to vidět, že svět je spíše děravý než plnýFilmař, hudebník a výtvarník Ondřej Vavrečka popisuje proces vzniku své osobité audiovizuální eseje Osobní život díry, která se letos objevuje v soutěžní sekci Česká radost v rámci on-line ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Ji.hlavě. „Jde o to vidět prázdno, chybění, prostory mezi. Zkrátka díry. Protože svět ve skutečnosti je spíš děravý než plný, což ukazuje struktura hmoty,“ objasňuje svůj záměr Vavrečka.
1.20The story of a small provincial townNovice Russian director Dmitrij Bogoljubov tells dok.revue about the circumstances surrounding the origin of his new film Town of Glory, a co-production with Czech production company Hypermarket Film and Czech Television. The film uncovers the mentality of Yelnya, a provincial Russian town that is one of the most depressing in the country and where the legacy of the Great Patriotic War still lingers – something Putin’s establishment has successfully exploited to gain the support of the local citizens. The film was available to stream for a short time in March on the portal DAFilms as a part of the festival One World Online. This fall it will be shown on Czech Television and possibly in cinemas as well.Dmitrij Bogoljubov
1.20Sun of the Living DeadAnna Kryvenko on the loss of compassion in the post-factual age, the battle with the chaos and hostility of the universe, and how to create a documentary essay from archive materials.Anna Kryvenko
1.20FREMWhat is it like to shoot a film in Antarctica? Is it possible to get into the head of artificial intelligence? And what is GAI? All this is described by the documentarist Viera Čákanyová in the text she wrote about her new film FREM in dok.revue.Viera Čákanyová
dok.revueVěčný Jožo aneb Jak jsem potkal hvězduDokumentarista Jan Gogola ml. popisuje okolnosti vzniku svého nového filmu Věčný Jožo aneb Jak jsem potkal hvězdu, situačního portrétu slovenského zpěváka Joža Ráže ze skupiny Elán. Gogola se v otevřených situacích pokouší zjistit, jestli otevřenosti písní Elánu a Rážova hlasu odpovídá jeho otevřenost mentální. Texty Elánu se zároveň stávají kurzivou psaným rámcem tohoto hravého a přitom metafyzického setkání dokumentaristy se slovenským zpěvákem. „Mám za to, že ‚proti‘ může být cestou k ‚pro‘,“ zakončuje příběh svého filmu Gogola.Jan Gogola ml.
dok.revueVěci mohou být i jinakJak se natáčel vnitřní portrét Jaroslava Duška s názvem Zrcadlení tmy?
dok.revueKrajina poslů smrti i taškářůDokumentaristka Květa Přibylová přibližuje práci na svém experimentálním snímku Země havrana z archy, který vybrali organizátoři nyonské přehlídky Visions du Réel do své online mediatéky, jež je pro filmové profesionály přístupná do 2. května na webu festivalu.
dok.revueM E Z E R Y PAMĚTINora Štrbová přibližuje svůj nový animovaný dokument M E Z E R Y (S P A C E S), ve kterém zpracovává osobní zkušenost se ztrátou paměti svého bratra. Snímek do 24. dubna uvádí online letošní ročník festivalu Visions du Réel.
dok.revueStopy Jedličkovy krajinyDokumentarista Petr Záruba přibližuje svůj nový film Jan Jedlička: Stopy krajiny o malíři Janu Jedličkovi. Snímek bude uveden na letošním ročníku festivalu Visions du Réel.
dok.revueKlavír je příliš těžkýEliška Cílková přibližuje svůj nový dokument Pripjať Piano, v němž pátrala po opuštěných klavírech i vzpomínkách v uzavřené zóně dávné černobylské tragédie. Snímek je od 17. do 24. dubna k vidění online v rámci letošního ročníku festivalu Visions du Réel.

starší články

.DOK.REVUE
24. 08. 2020


from current issue:

Situational reviewCaught in the Net should really be on the net if it’s going to change anythingDiscussion about the new film by Vít Klusák a Barbora Chalupová Caught in the NetKamila BoháčkováSituational reviewWill our civilisation negotiate this turn?American documentarian Jeff Gibbs’ activist film Planet of the Humans, which criticises the way we treat renewable energy sources, has evoked numerous controversial reactions. It’s no surprise that the producer is well-known filmmaker Michael Moore, who released the film freely on YouTube on Earth Day, when the worldwide corona virus pandemic was at its peak.Kamila BoháčkováNew releaseFREMWhat is it like to shoot a film in Antarctica? Is it possible to get into the head of artificial intelligence? And what is GAI? All this is described by the documentarist Viera Čákanyová in the text she wrote about her new film FREM in dok.revue.Viera ČákanyováNew releaseSun of the Living DeadAnna Kryvenko on the loss of compassion in the post-factual age, the battle with the chaos and hostility of the universe, and how to create a documentary essay from archive materials.Anna KryvenkoNew releaseThe story of a small provincial townNovice Russian director Dmitrij Bogoljubov tells dok.revue about the circumstances surrounding the origin of his new film Town of Glory, a co-production with Czech production company Hypermarket Film and Czech Television. The film uncovers the mentality of Yelnya, a provincial Russian town that is one of the most depressing in the country and where the legacy of the Great Patriotic War still lingers – something Putin’s establishment has successfully exploited to gain the support of the local citizens. The film was available to stream for a short time in March on the portal DAFilms as a part of the festival One World Online. This fall it will be shown on Czech Television and possibly in cinemas as well.Dmitrij BogoljubovThemeThere’s more than one feminismA reflection on women documentarians inspired by Barbora Baronová’s book Women on WomenMartin ŠrajerTheoryBiopics and the Trembling Ethics of the Real We publish here the essay by one of the most prominent minds in film today, Timothy Corrigan, who presented his essay “Biopics and the Trembling Ethics of the Real” at the Ji.hlava International Documentary Film Festival in fall 2019 as a part of his lecture for students in the festival’s educational module Media and Documentary.Tereza Hadravová, Timothy CorriganInterviewWe have to start with ourselves, or nothing will changeAn interview with Macedonian documentarians Ljubomir Stefanov and Tamara Kotevská, creators of the film Honeyland.Vojtěch KočárníkInterviewNone of the big streaming platforms are buying documentaries now because people are so scared in their personal lives Challenges for the film industry and festivals in the age of the coronavirusRadim ProcházkaIntroductionWhen local is universaldok.revue 1.20Kamila Boháčková